Alfonse Muchu si většina z nás spojuje především se secesními plakáty a půvabnými ženskými postavami obklopenými květinami. Nová expozice v pražské Central Gallery ale připomíná, že jeho tvorba byla mnohem pestřejší. Návštěvníci mohou objevit také fotografie, dekorativní návrhy, šperky nebo příběh Slovanské epopeje.
Mucha nebyl jen autorem slavných plakátů
Výstava na Staroměstském náměstí představuje Alfonse Muchu z méně známých úhlů. Vedle ikonických litografií ukazuje jeho zájem o fotografii, design, šperk, ilustraci i užité umění. Expozice není klasickým chronologickým životopisem, ale je rozdělena do tematických celků, které návštěvníka postupně seznamují s různými podobami Muchovy tvorby.
K výrazným exponátům patří například Otčenáš (Le Pater) z roku 1899, v němž Mucha propojil Modlitbu Páně s vlastními uměleckými a duchovními představami. Připomenuta je také jeho spolupráce se slavnou francouzskou herečkou Sarah Bernhardt, která výrazně přispěla k jeho úspěchu v Paříži.
Zajímavý příběh se váže k plakátu Kassa vytvořenému pro americkou herečku Leslie Carter. Přestože Mucha využil svůj charakteristický výtvarný styl, samotná divadelní hra neuspěla. Carter následně zbankrotovala a Mucha za vytvořený plakát údajně nikdy nedostal zaplaceno.
Fotoaparát jako pomocník při tvorbě
Méně známou stránkou Muchovy práce představuje fotografie. Fotoaparát pro něj nebyl pouze prostředkem k zaznamenávání okolního světa. Fotografie využíval při hledání kompozice, zachycování pohybu, práci se světlem i při přípravě svých výtvarných děl. Dochované snímky proto nabízejí zajímavý pohled do zákulisí jeho tvůrčího procesu i pařížského ateliéru.
Výstava představuje rovněž publikaci Documents Décoratifs z roku 1902, soubor dekorativních motivů a návrhů, který se stal inspirací pro architekty, designéry a řemeslníky. Mucha totiž zastával názor, že umění nemá patřit pouze do galerií, ale mělo by být přirozenou součástí každodenního života.
Prostor dostává také jeho vztah k českému prostředí. Po návratu do vlasti se Mucha věnoval tvorbě podporující českou kulturu a národní identitu. Podílel se například na podobě prvních československých poštovních známek.
Rodinný odkaz pokračuje i dnes
Expozice nezůstává pouze u samotného Alfonse Muchy. Součástí jsou rovněž šperky a objekty z rytého skla jeho vnučky Jarmily Mucha Plockové. Ve své tvorbě pracuje s ornamenty, liniemi a přírodními motivy, které připomínají rodinný výtvarný odkaz, ale převádějí jej do současného designu.
Dalším propojením minulosti se současností je práce fotografa Jana Williama Drnka. Výstava prostřednictvím videa přibližuje vznik jeho mimořádně detailních velkoformátových fotografií Slovanské epopeje. Monumentální knižní zpracování vzniklo složením přibližně 20 tisíc jednotlivých fotografií a umožňuje prohlížet Muchova plátna do neobvyklých detailů.
Tip na kulturní zastávku v centru Prahy
Výstava tak může zaujmout nejen milovníky secese, ale také návštěvníky, kteří se zajímají o fotografii, design nebo českou historii. Ukazuje Alfonse Muchu jako všestranného autora, jehož estetika dokáže inspirovat i více než století po vzniku jeho nejslavnějších děl.
Stálou výstavu Alfons Mucha lze navštívit v Central Gallery na Staroměstském náměstí 15 v Praze 1. Galerie je otevřena denně od 10 do 20 hodin.
Zdroje/foto: Pavla Umlaufová, Central Gallery, AI
