Když má Čech hlad veliký,
co shání? No knedlíky.
Se svíčkovou, s gulášem,
což čert ale nyní vem.
Zůstaneme u knedlíku,
stačí mléko do rendlíku.
Dát a ohřát. Ne však vařit,
což by mohlo práci zmařit.
Deci z něho odlijeme,
šup tam s droždím, cukrujeme,
(myslím mléko, žádnou lásku!).
A už máme misku kvásku.
Ten do tepla vzejít dejme,
zatím rohlík nakrájejme.
Nebo třeba houstičky,
na úhledné kostičky.
Šup do mísy mouku, sůl,
pak bych vejce rozklepnul.
K tomu mléko a ten kvas,
vypracujem těsto. Zas.
Vezmem z rohlíku ty kousky,
nebo klidně třeba z housky.
Do těsta je zapracujem,
moukou řádně popráškujem.
Pak ať hodinu si kyne,
a šišku, jež knedlík slyne.
Uplácejme. Čtvrthodinu,
nechme ještě kynout v stínu.
Pod utěrkou. A pak vařit,
dvacet minut. Už smíš zářit.
Už za chvíli, za chviličku,
zakousneš se do knedlíčku.
