Většina lidí si dovolenou spojuje s relaxací, odpočinkem a načerpáním nových sil. Z pohledu pohybového aparátu však může jít o období plné nečekaných výzev. Dlouhé cestování, přenášení zavazadel, změna prostředí, jiná postel i náhlý nárůst fyzické aktivity dokážou organismus zatížit více, než si uvědomujeme. Není proto výjimkou, že se během dovolené nebo krátce po ní objeví bolesti zad, krku, kolen či kyčlí.
Proč tělo reaguje právě během dovolené?
Během běžného roku si většina lidí vytvoří určitý režim. Organismus si zvykne na každodenní pracovní tempo, množství pohybu i způsob odpočinku. Dovolená však často přináší prudkou změnu. Jeden den člověk sedí několik hodin v autě nebo letadle a druhý den se vydává na celodenní výlet, horskou túru nebo dlouhé procházky po městě.
Právě tato kombinace různých typů zátěže bývá problematická. Tělo musí během krátké doby zvládnout dlouhé sezení, manipulaci se zavazadly, spaní v odlišném prostředí a často také výrazně vyšší pohybovou aktivitu než obvykle.
Podle fyzioterapeutů přitom samotná dovolená většinou není skutečnou příčinou zdravotních potíží. Často pouze odhalí problémy, které se v těle vytvářely delší dobu. Ztuhlé svaly, oslabený střed těla nebo dlouhodobé přetěžování se mohou během roku projevovat jen minimálně. Jakmile ale přijde větší nápor, organismus začne vysílat varovné signály.
Velkou roli hraje také stav, v jakém lidé na dovolenou odjíždějí. Pokud jsou dlouhodobě unavení, mají nedostatek spánku nebo se týdny téměř nehýbali, jejich tělo disponuje mnohem menší rezervou. Potom stačí několik hodin cestování nebo první náročnější aktivita a bolesti na sebe nenechají dlouho čekat.
Zavazadla dokážou způsobit více problémů, než si myslíme
Jedním z nejčastějších viníků dovolenkových bolestí nejsou výlety ani sport, ale obyčejné kufry. Mnoho lidí podceňuje způsob, jakým se zavazadly manipuluje.
Problém totiž často nepředstavuje samotná hmotnost kufru, ale nevhodný pohyb při jeho zvedání. Pokud člověk zvedá těžké zavazadlo v předklonu, s nataženými pažemi a současně se otáčí do strany, vytváří ideální podmínky pro přetížení zad nebo bolestivé blokády páteře.
Odborníci doporučují přistupovat ke kufru stejně jako k jakémukoli jinému těžkému břemenu. Zavazadlo by mělo být co nejblíže tělu, při zvedání je vhodné pokrčit kolena a vyhnout se prudkým rotačním pohybům.
Praktickým řešením bývá rozdělení věcí do více menších zavazadel namísto jednoho extrémně těžkého kufru. Stejně důležité je správné nošení batohu. Popruhy by měly být využívány na obou ramenou, aby byla váha rozložena rovnoměrně.
Zvláštní pozornost by měli věnovat rodiče malých dětí. Přenášení kočárku, tašek, hraček, dětského vybavení a zároveň zvedání dítěte do autosedačky představuje značnou fyzickou zátěž, která může být větší než samotná aktivita během dovolené.
Dlouhé cestování tělu nesvědčí
První náročnou zkouškou bývá už samotná cesta. Několik hodin strávených v autě, autobusu nebo letadle znamená dlouhodobé setrvání v jedné poloze.
Bederní páteř, kyčle i krční oblast přitom nejsou stavěny na dlouhé statické zatížení. Po určité době dochází ke ztuhlosti svalů, omezení pohyblivosti a zhoršení schopnosti reagovat na další fyzickou námahu.
Typickým problémem je poloha se zakulacenými zády, předsunutou hlavou a minimální možností změny sedu. Po příjezdu do cíle pak mnoho lidí okamžitě začíná vykládat zavazadla nebo vyráží na první procházku. Organismus však potřebuje určitý čas na přechod mezi pasivním sezením a aktivním pohybem.
Proto se vyplatí po příjezdu několik minut věnovat lehkému rozhýbání. Krátká chůze, protažení ramen, zad a kyčlí může významně snížit riziko následných obtíží.
Při cestování autem odborníci doporučují zastavit přibližně každé dvě hodiny. Nemusí jít o dlouhou pauzu. Důležité je vstát, projít se a změnit polohu těla. V letadle nebo autobusu lze alespoň pravidelně procvičovat kotníky, kolena, ramena a krk.
Pozornost si zaslouží také spánek během přepravy. Usnutí s hlavou vychýlenou na jednu stranu nebo v hlubokém předklonu může vést k bolestem krční páteře, hlavy nebo ramen. Cestovní polštář za krk proto není jen otázkou pohodlí, ale také prevence zdravotních problémů.
Největší chybou bývá prudký nárůst pohybu
Mnoho lidí tráví pracovní dny převážně vsedě. Na dovolené však najednou absolvují desítky tisíc kroků denně, podnikají horské túry, půjčují si kola nebo zkoušejí nové sporty.
Pohyb je samozřejmě pro zdraví prospěšný. Problém nastává ve chvíli, kdy dojde k příliš rychlému přechodu z minimální aktivity na vysokou zátěž.
Svaly, šlachy a klouby potřebují čas na přizpůsobení. Pokud člověk celý rok nesportuje a první den dovolené absolvuje několikahodinový výšlap v horách, tělo na takovou změnu nemusí reagovat dobře.
Ideální je začít pozvolna. První dny dovolené by měly sloužit jako adaptační období. Náročnější aktivity je vhodné zařazovat postupně a střídat je s lehčími formami pohybu nebo odpočinkem.
Dobrou kombinací může být například střídání delších procházek s plaváním, lehkým protahováním nebo relaxačním dnem. Organismus tak dostane dostatek prostoru pro regeneraci.
Ani spánek mimo domov nemusí být bez problémů
Významným faktorem bývá také změna prostředí během spánku. Hotelová matrace, jiný polštář nebo klimatizace foukající přímo na krk mohou způsobit nepříjemnou ranní ztuhlost.
Někomu vadí příliš měkká matrace, jinému naopak tvrdé lůžko. Problémy mohou vznikat i kvůli nevhodné poloze při spánku.
Lidé, kteří trpí bolestmi beder, často pociťují úlevu při spaní na boku s polštářem mezi koleny. Pokud je hotelový polštář příliš vysoký, může pomoci jeho výměna nebo jednoduché improvizované řešení v podobě složeného ručníku.
Po probuzení není vhodné okamžitě vyskočit z postele a začít s náročnými aktivitami. Lepší je věnovat několik minut jemnému rozhýbání ramen, pánve, zad a kyčlí.
Mírná ranní ztuhlost po první noci v novém prostředí je běžná. Pokud se však objeví vystřelující bolest do končetin, brnění, výrazná slabost nebo rychlé zhoršování obtíží, je vhodné situaci nepodceňovat a poradit se s odborníkem.
Příprava před odjezdem může ušetřit mnoho starostí
Nejlepší prevencí dovolenkových bolestí není složité cvičení ani drahé vybavení. Základem je rozumné plánování a respektování vlastních možností.
Vyplatí se odjíždět odpočatí, během cesty pravidelně měnit polohu, správně manipulovat se zavazadly a nepřehánět to s aktivitou hned první dny pobytu. Důležitou roli hraje také dostatek spánku, pitný režim a schopnost naslouchat signálům vlastního těla.
Pokud člověk ví, že ho dlouhodobě trápí bolesti zad, krku nebo kloubů, může být vhodné absolvovat preventivní vyšetření pohybového aparátu ještě před cestou. Odborník dokáže odhalit slabá místa a doporučit konkrétní opatření, která pomohou zvládnout cestování i aktivní dovolenou bez zbytečných komplikací.
Dovolená by měla být především časem odpočinku. Když se však na ni tělo připraví stejně pečlivě jako cestovní plán, výrazně se zvyšuje šance, že si ji užijete bez bolesti a nepříjemných omezení.
Pro článek doporučuji uvést pouze důvěryhodné a tematicky relevantní zdroje související s cestováním, bolestmi zad, ergonomií při cestování a doporučeními fyzioterapeutů.
Zdroje:
- Jak dlouho se léčí vyhřezlá ploténka – https://www.lecbaplotenek.cz/jak-dlouho-se-leci-vyhrezla-plotenka/
- Naše tipy: Cestování na dovolenou bez bolesti zad! – https://www.europainclinics.cz/nase-tipy-cestovani-na-dovolenou-bez-bolesti-zad/
- Zpříjemněte si zdlouhavé cestování jednoduchými cviky – https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-zprijemnete-si-zdlouhave-cestovani-jednoduchymi-cviky-40331943
- Lidské tělo není na celodenní sezení stavěné. Bez pohybu trpí záda i krční páteř – https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/lidske-telo-sezeni-pohyb-bolest-zad-bedra-krcni-obratle_2307242255_ara
