S vrcholící chřipkovou sezónou se plní čekárny lékařů pacienty, které trápí horečky, kašel a celková únava. Pokud se vám nemoc dosud vyhýbala, je důležité nezanedbávat prevenci. Imunitní systém je v tomto období vystaven velké zátěži a jeho schopnost bránit se infekcím závisí na mnoha faktorech. Vedle životního stylu a každodenních návyků hraje roli i genetika. Oslabená obranyschopnost umožňuje virům a bakteriím snadnější průnik do těla a prodlužuje dobu zotavení. Jak naše imunita funguje, proč je důležité dopřát tělu čas na uzdravení a jak ji posílit, aby zvládla aktuální vlnu nemocí?
Jak pracuje imunitní systém?
V zimních měsících dochází k nárůstu infekcí, jako jsou chřipka, angína, nachlazení či zánět průdušek. Hlavním důvodem je oslabená imunita, která nedokáže efektivně chránit tělo před viry, bakteriemi nebo jinými patogeny.
„Imunitní systém tvoří soubor buněk, molekul a procesů, které chrání organismus před infekcemi a toxiny. První obranou linii představuje kůže a sliznice, které brání průniku mikroorganismů. Pokud tuto bariéru patogeny překonají, aktivuje se vrozená imunita, která reaguje rychle a nespecificky. Patří sem zánětlivé reakce, fagocytující buňky (makrofágy, neutrofily) a přirozené killer buňky (NK buňky), které ničí infikované a poškozené buňky,“ vysvětluje odbornice na genetiku a mikrobiom Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D.
Adaptivní imunita se zapojuje později a zaměřuje se na konkrétní patogeny. Klíčovou roli zde hrají T a B lymfocyty, které dokážou patogeny rozpoznat a cíleně je zneškodnit. Po prodělané infekci se vytvářejí paměťové buňky, které zajistí rychlejší a účinnější reakci při dalším setkání s tímto patogenem.
Imunitní odpověď je řízena cytokiny – malými signálními molekulami, které regulují činnost imunitních buněk a zánětlivých reakcí. Zánět je běžnou součástí obrany těla proti infekci – zvyšuje propustnost cév pro lepší průnik imunitních buněk do postižených tkání a může vyvolat horečku, která zpomaluje množení virů. Pokud však dojde k nerovnováze v produkci cytokinů, může nastat tzv. cytokinová bouře – nekontrolovaná zánětlivá reakce, která poškozuje vlastní tkáně a může vést až k selhání orgánů.
Zotavení z infekce vyžaduje čas a klidový režim, který však mnoho lidí ignoruje v domnění, že tělo nemoc zvládne bez omezení každodenního života. Tento přístup však může být velmi rizikový.
Proč se nemoc může zhoršit?
První příznaky onemocnění, jako jsou bolest hlavy, rýma nebo zvýšená teplota, nevyžadují okamžitě medikaci, je však důležité si uvědomit, že organismus potřebuje pro boj s infekcí dostatek energie.
„Pokud nemoc neproležíme, dochází k oslabení imunitní reakce, což může vést k delšímu trvání nemoci, zhoršení příznaků nebo komplikacím, jako je zánět plic, srdce či ledvin. Oslabený organismus je také náchylnější k bakteriálním infekcím, které mohou vzniknout jako sekundární problém u běžného virového nachlazení. V krajních případech může dojít k sepsi nebo selhání organismu,“ varuje Procházková.
Genetické predispozice mohou ovlivnit naši náchylnost k infekcím. Některé varianty genů mohou snížit schopnost imunitních buněk rozpoznat a eliminovat patogeny. Vrozené poruchy imunity pak mohou způsobit dlouhodobě sníženou obranyschopnost. Přestože genetika hraje roli, důležitým faktorem ovlivňujícím imunitu je i životní styl.
Jak účinně podpořit imunitu?
V období zvýšeného výskytu nemocí je důležité dbát na prevenci. Základní opatření zahrnují časté mytí rukou, dezinfekci často dotýkaných povrchů, pravidelné větrání a omezení kontaktu s nemocnými. Virové infekce se totiž šíří kapénkami při kašli, kýchání nebo běžné konverzaci.
K posílení imunity pomáhá:
- Dostatek spánku – Kvalitní odpočinek regeneruje organismus a posiluje imunitní reakce.
- Pravidelný pohyb – Cvičení na čerstvém vzduchu podporuje cirkulaci krve a transport imunitních buněk.
- Hydratace – Pitný režim udržuje sliznice vlhké, což pomáhá v obraně proti virům.
- Saunování a otužování – Střídání tepla a chladu zlepšuje funkci lymfatického systému a podporuje obranyschopnost.
- Vyvážená strava – Důležité je zvýšit příjem vitamínů D, C, A a E a minerálů, jako je selen, hořčík a železo.
- Zdravý střevní mikrobiom – Konzumace probiotik a vlákniny podporuje růst prospěšných bakterií, které mají pozitivní vliv na imunitní systém.
- Psychická pohoda – Stres oslabuje imunitní odpověď, proto je důležité dbát na relaxaci, meditaci a kvalitní mezilidské vztahy.
Podpora imunity je komplexní proces, který zahrnuje jak prevenci, tak aktivní péči o tělo. Správná rovnováha mezi odpočinkem, zdravým životním stylem a vyváženou výživou může výrazně přispět k tomu, aby si organismus lépe poradil s nástrahami virové sezóny.
