Výběr střední či vysoké školy patří mezi důležitá rozhodnutí, která mohou ovlivnit budoucí profesní život. Jenže pracovní trh se rychle mění a povolání, která jsou dnes žádaná, nemusí mít stejnou perspektivu za deset let. Které obory nabízejí dobré uplatnění a na co by se měli studenti při rozhodování zaměřit?
Oblíbený obor nemusí zaručit dobré zaměstnání
Při rozhodování o budoucím studiu se mladí lidé často řídí osobními zájmy, doporučením rodičů nebo představou o vysokém výdělku. Popularita určitého oboru však automaticky neznamená, že jeho absolventi snadno najdou zaměstnání.
Podle údajů Českého statistického úřadu vzrostl v roce 2025 meziročně počet nově zapsaných vysokoškoláků ve společenských vědách o 20 %. V oblasti obchodu, administrativy a práva činil nárůst 14 %, zatímco u přírodních věd dosáhl 10 %. Informační a komunikační technologie zaznamenaly zvýšení přibližně o 3 %.
Tato čísla sice ukazují vývoj studentského zájmu, nikoliv skutečnou poptávku zaměstnavatelů, přesto připomínají důležitou skutečnost. Při výběru školy je vhodné přemýšlet nejen o tom, co člověka baví, ale také o možnostech budoucího uplatnění.
Technologie a technické vzdělání mají velký potenciál
Mezi perspektivní oblasti patří podle mezinárodního výhledu World Economic Forum zejména umělá inteligence, analýza dat, kybernetická bezpečnost nebo vývoj softwaru. Význam těchto specializací by měl do roku 2030 dále růst.
Samotná znalost informačních technologií však nemusí stačit. Zaměstnavatelé stále více oceňují odborníky, kteří dokážou propojit technické dovednosti se znalostmi konkrétního odvětví.
Příkladem může být specialista na automatizaci výrobních procesů, odborník využívající data ve zdravotnictví nebo technik zaměřený na moderní energetické systémy.
Dobrou perspektivu přitom nemusí nabízet pouze vysokoškolské vzdělání. Uplatnění mohou najít také kvalifikovaní elektrikáři, servisní technici či odborníci na instalaci a údržbu moderních zařízení.
Důležitější než samotný diplom tak může být schopnost řešit skutečné problémy, pracovat samostatně a průběžně si doplňovat znalosti.

Zdravotnictví, péče a vzdělávání budou stále potřebné
Budoucnost ovšem nepatří výhradně technickým profesím. Významnou roli budou nadále hrát zaměstnání, jejichž základem je osobní kontakt, empatie a odpovědnost.
Stárnutí populace zvyšuje potřebu zdravotních sester, pečovatelů a dalších pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách. Přestože moderní technologie mohou usnadnit administrativu nebo sledování zdravotního stavu pacientů, lidský přístup a odborné rozhodování zůstávají v těchto profesích nenahraditelné.
Podobná situace panuje ve školství. Digitální nástroje sice dokážou zpřístupnit informace a pomáhat s výukou, nedokážou však plně zastoupit učitele, který rozpozná individuální potřeby žáka a přizpůsobí jim vysvětlení učiva.
Při rozhodování je ale potřeba zohlednit také pracovní podmínky. Dlouhodobý nedostatek zaměstnanců totiž nemusí automaticky znamenat nadprůměrné finanční ohodnocení.
Rutinní zaměstnání může výrazně proměnit umělá inteligence
Zatímco některé profese čeká růst, jiné se budou muset přizpůsobit automatizaci. Největší změny mohou zasáhnout pracovní místa založená na opakujících se činnostech.
Jde například o zadávání dat, jednoduchou administrativu, zpracování dokumentů nebo rutinní zákaznickou podporu. Část těchto úkolů již dnes zvládají specializované programy a nástroje využívající umělou inteligenci.
To ovšem neznamená, že účetní, administrativní pracovníci nebo asistenti přestanou být potřební. Pravděpodobně se ale změní jejich pracovní náplň. Větší význam získá kontrola výsledků, komunikace, řešení neobvyklých situací a schopnost samostatného rozhodování.
Umělá inteligence navíc ovlivní i začátky profesní kariéry. Některé jednoduché úkoly, na kterých se dříve zaučovali absolventi, mohou postupně převzít automatizované systémy.
Studenti proto budou potřebovat nejen znalost moderních nástrojů, ale především dostatečné odborné základy, aby dokázali posoudit správnost jejich výstupů.

Jak poznat, zda je vybraný obor skutečně vhodný?
Při výběru školy by rodiče ani studenti neměli sledovat pouze aktuální žebříčky nejlépe placených profesí. Stejně důležité je představit si, jak bude vypadat běžný pracovní den po dokončení studia.
Někoho může například zajímat psychologie, ale každodenní práce s klienty mu nemusí vyhovovat. Jiného nadchne biologie, přestože by se necítil dobře při dlouhodobé laboratorní práci.
Je proto užitečné poznat skutečnou podobu vybraného povolání ještě před podáním přihlášky. Pomoci mohou rozhovory s absolventy, návštěvy škol, studentské brigády nebo odborné stáže.
Vyplatí se také projít pracovní nabídky a zjistit, jaké požadavky zaměstnavatelé kladou na uchazeče. Studenti tak mohou včas odhalit, zda budou potřebovat cizí jazyky, konkrétní počítačové programy nebo další odborné dovednosti.
Nejlepší volbou je obor, který umožňuje další rozvoj
Předpovědět podobu pracovního trhu na několik desetiletí dopředu není možné. Technologický pokrok může proměnit i zaměstnání, která dnes považujeme za stabilní.
Při výběru studia je proto rozumné hledat rovnováhu mezi osobními schopnostmi, zájmy a možnostmi profesního uplatnění. Výhodou může být vzdělání, které poskytuje kvalitní odborné základy a současně umožňuje přecházet mezi různými specializacemi.
Nejdůležitější dovedností budoucnosti totiž nemusí být znalost jedné konkrétní technologie, ale ochota učit se novým věcem a přizpůsobovat se změnám.
Správně zvolená škola by tak neměla připravovat pouze na první zaměstnání. Měla by mladému člověku poskytnout schopnosti, které využije během celé své profesní kariéry.
Zdroj: Michal Španěl z JenPráce.cz
