Tak tady máme zase jaro v plné své kráse. Ze země nesměle vykukuje první travička a na barevných hlavičkách květů už potkáme i včelu. Některé z nich můžeme použít jako zpestření jarní či velikonoční kuchyně.
Sedmikráska chudobka (Bellis perennis)
Vytrvalá bylinka, která roste v nízkých trsech, kvete prakticky po celý rok. Z jara sbíráme listové růžice včetně poupátek a přidáváme do zeleninových salátů, pomazánek či nádivek. Kvítky ozdobíme bylinkové máslo, dezerty i nápoje. Poupátka si můžete vyzkoušet naložit do octa jako kapary. Je to zdraví prospěšná rostlinka, která obsahuje mimo jiné kolem 30 mg vitamínu C ve 100 gramech, to je množství zhruba stejné jako mají citrony.
Sedmikráskový sirup nejen na odkašlávání – 250 gramů květů zalijeme vařící vodou, přidáme dvě kolečka dobře omytého citronu a jeden den necháme louhovat ve třech sklenicích vody. Po 24 hodinách přecedíme přes plátýnko, přidáme 40 gramů krystalového cukru a na plotně svaříme do hustoty sirupu.
Řebříček lékařský (Achillea millefolium)
Už od jara můžeme sbírat příjemně nahořklé lístečky této byliny. Její nať i květy se v čerstvém i sušeném stavu hodí do jarních polévek či omáček. Výborná je v omeletách a salátech. Používá se při překyselení žaludku, problémech se žlučníkem a průjmech.
Bylinková polévka s řebříčkem
Nakrájíme si hrníček lístků mladých bylinek. Řebříček, kopřivu, pažitku a krátce povaříme v litru vývaru nebo bujonu. Vajíčko umícháme se lžící másla a přidáme do polévky. Dochutíme pepřem a solí, podáváme s na kostičky nakrájenou, opečenou houskou.
Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)
Tato plevelná bylina dorůstá výšky kolem 50 cm. Hojně se u nás vyskytuje a záměnu vylučuje jeho typické česnekové aroma. Tento pach dobře ucítíte při rozemnutí listů. Už od dubna je možné sbírat mladou nať, ta obsahuje velké množství vitamínu C. Jedlá jsou i semena s poněkud ostřejší chutí oproti lístkům, sbíráme i vrcholky rostliny. Do pokrmů jej přidáváme jemně nakrájený všude tam, kde běžně používáme česnek. Do tvarohových pomazánek, k masům, bramborovým plackám i bramborákům. Působí proti jarní únavě.
Česnáčkovo-sýrové kuličky
Dva hermelíny postrouháme a umícháme se 100 gramy másla. Dochutíme pepřem. Nejlépe se hodí zelený, ale k poslouží i obyčejný černý. Do směsi můžeme zamíchat i jedno vařené vejce. Kuličky obalíme v posekaném česnáčku, proložíme ředkvičkami a čtverečky černého chleba.
Fialka vonná (Viola odorata)
Voňavé drobné kvítky modré barvy jsou pro nás jedním z prvních poslů jara. Je to léčivá rostlina, z květů se vyrábí sirup proti kašli a nespavosti. Jedlou částí jsou mladé listy, nať i kvítky. Ty se používají nakrájené do salátů, k čerstvé zelenině a zdobíme jimi dezerty a nápoje. Sbírat se ke konzumaci doporučují jen vonné druhy.
Kandované kvítky violky
Květy si natrháme ráno, kdy jsou ještě svěží a obsahují množství účinných látek. Opatrně je omyjeme a necháme oschnout. Obalujeme v rozšlehaném bílku a cukru.
Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus)
Plody borůvek se sbírají už od pradávna. V jarních měsících si můžeme nasbírat lístky, ze kterých si připravíme čaj. Můžeme si je nasušit i do zásoby. Je prokázáno, že dokážou snížit obsah cukru v krvi. Odvar se používá ke koktání, při zánětech dutiny ústní.
Šťovík kyselý (Rumex acetosa)
Tato rostlina bývá součástí bylinných jarních kůr. Má totiž mírně močopudné účinky, upravuje činnost jater a žlučníku. Má velmi vysoký obsah vitamínu C. Nepříjemnou složkou je kyselina šťavelová, proto pokrmy ze šťovíku doplníme mléčnými výrobky. Od dubna můžeme sbírat nať i listy. Mladé lístky se dají upravit podobně jako špenát, lze s nimi přikyselit saláty i omáčky. Výborně se hodí do tvarohové pomazánky. Pokud máte sklon k tvorbě ledvinových kaménků, raději byste štovík používat v kuchyni neměli.
Štovíkový dip k masu
Rožněné maso můžete vyzkoušet přelít šťovíkem, který jste nakrájeli na úzké nudličky a podusili na másle asi 10 minut na mírném plameni.
