V posledních měsících se moderní léky určené k léčbě obezity staly hlavním tématem v médiích, často s důrazem na to, kolik kilogramů díky nim zhubla která hollywoodská hvězda. Přitom se zapomíná na jejich skutečný význam pro pacienty, kteří s obezitou bojují dlouhodobě a mají léky předepsané lékařem. Na sociálních sítích se totiž často setkáváme s kritikou či zesměšňováním – lidé tvrdí, že „stačí jen jíst méně a více se hýbat“. Podle neziskové organizace Loono mohou takové předsudky odrazovat od léčby, která může být životně důležitá.
Obezita je nemocí s mnoha příčinami. Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že kromě genetických predispozic hrají roli hormonální poruchy, psychika, prostředí nebo sociální zázemí. „Mnozí lidé věří, že stačí jen upravit stravu a více se pohybovat, ale u pacientů s obezitou to často nestačí. Metabolismus těchto lidí funguje odlišně, a proto je nezbytný odborný přístup. Změna životního stylu je důležitá, ale mnohdy sama o sobě nestačí,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka Loono.
Kombinovaný přístup: životní styl, terapie a léky
Současná medicína doporučuje při léčbě obezity kombinovat několik postupů. Základ tvoří úprava životního stylu – zdravé stravování, pravidelný pohyb a dostatek spánku. K tomu se přidává psychologická či behaviorální terapie a v některých případech farmakologická léčba či bariatrická chirurgie. Takový komplexní přístup zvyšuje šanci na dlouhodobý úspěch.
Léky na obezitu – pomoc, ne lenost
Moderní léky na obezitu, původně vyvinuté pro léčbu diabetu 2. typu, mohou významně pomoci regulovat chuť k jídlu, prodloužit pocit sytosti a snížit zánět v těle. Rovněž snižují riziko kardiovaskulárních komplikací. U pacientů s obezitou mohou bezpečně vést k výraznému úbytku hmotnosti a zlepšení celkového zdravotního stavu. Přitom je vždy nutné, aby byly kombinovány s úpravou životního stylu.
„Užívání léků předepsaných lékařem není zkratka ani projev lenosti. Je to legitimní léčba nemoci, stejně jako léky na vysoký tlak nebo cukrovku. Stigmatizovat pacienty s obezitou je nesprávné,“ zdůrazňuje Šédová. Připomíná však, že léky musí být vždy doporučeny lékařem a nejsou vhodné pro každého.
Když životní styl nestačí
Některým lidem stačí k hubnutí pouze změna stravy a pohyb. U jiných však metabolismus, genetika, hormonální rovnováha či psychický stav brání úspěchu. Někdy je obezita důsledkem jiné nemoci, například hormonálních poruch, inzulinové rezistence nebo vedlejších účinků léků, jako jsou antidepresiva či kortikoidy. V těchto případech úprava životního stylu sama o sobě nemusí být účinná.
Rovněž čas hraje důležitou roli – změna životního stylu vyžaduje trpělivost, podporu a postupný přístup. U pacientů s těžkou obezitou nebo přidruženými nemocemi může být rychlé a bezpečné snížení hmotnosti životně důležité. Léky mohou být v těchto situacích nezbytnou součástí léčby. Naopak lidé s lehkou nadváhou či normální hmotností by léky na obezitu neměli užívat – mohli by si tím spíše uškodit.
Kritika a stigmatizace snižují motivaci
Veřejná diskuse, zejména na sociálních sítích, často znevýhodňuje pacienty, kteří užívají léky na obezitu. Komentáře typu „stačí jen míň jíst“ zvyšují pocit studu a selhání, snižují motivaci a mohou odradit další lidi od hledání odborné pomoci. Přitom včasná léčba může významně snížit riziko závažných zdravotních komplikací spojených s obezitou.
Obezita zvyšuje riziko řady nemocí – cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, infarktu, mrtvice, poruch plodnosti, respiračních onemocnění i některých typů rakoviny, například prsu, dělohy, prostaty, tlustého střeva, ledvin, jater nebo slinivky břišní. Riziko však nekončí jen u fyzických komplikací, obezita ovlivňuje i psychické zdraví.
Nabízejme podporu místo odsouzení
Nezisková organizace Loono dlouhodobě pracuje na osvětě o chronických onemocněních a snaží se odstraňovat mýty, které brání lidem v léčbě. „Někteří lidé potřebují odbornou pomoc, jiní jen podporu okolí. Nikdo si nezaslouží výsměch nebo odsouzení. Cílem není ukazovat prstem, ale hledat řešení,“ uzavírá Kateřina Šédová.
