Bylinky se pěstují po tisíciletí zejména pro chuť a léčivé účinky. Bylinky jsou tak přizpůsobivé, že je lze pěstovat hned několika způsoby, většina z nich však vyžaduje dostatek slunce. Můžeme je pěstovat tradičně v samostatně vyčleněné bylinkářské zahradě nebo mezi ostatními květinami – jejich listy vytvářejí kontrast chladnějších tónů mezi jasnými barvami květů. Nejlépe je vysadit do květináčů či jiných nádob na terase, nebo do okenních truhlíků a závěsných nádob.
Bylinky nepotřebují zvlášť bohatou půdu nebo substrát, pokud je přiměřené úživný a dostatečně propustný. Nejvýhodnější je umístit bylinkovou zahradu poblíž kuchyňských dveří, kde bude při ruce.
Pažitka
– nasekaná dodává jemnou česnekovou příchuť omeletám, polévkám, sýrovým a bramborovým pokrmům a salátům.
Křen selský
– podává se nastrouhaný jako ostré a pikantní koření, lze jím nahradit hořčici, mladé listy jsou nahořklé.
Kopr vonný
– listy se hodí k bramborům, fazolím, do polévek, k drůbeží a rybám, jimž dodávají anýzovou chuť, sušená semena mají výraznější chuť než listy (použití při nakládání do octa a do omáček).
Rozmarýna lékařská
– čerstvé nebo sušené listy se používají k ochucení rozmanitých pokrmů – zvláště ze skopového masa.
Majoránka zahradní
– nasekané listy se používají do nádivek, dušených pokrmů, polévek, sýrových jídel a do salátů, dále k ochucení mas, drůbeže a zvěřiny před upečením.
Bazalka pravá
– do studených pokrmů přidáváme bazalku těsně před jídlem, dodává pikantní chuť omeletám, salátům a pokrmům z rajčat a ryb.
Šalvěj lékařská
– listy se sklízejí po celý rok a koření se s ním tučná masa, například vepřové, a bílá masa, jako je telecí, drůbeží nebo ryby, výrazně, lehce nahořklé šalvějové aroma se k těmto druhům masa výborně hodí a podtrhuje jejich chuť.
Fenykl obecný
– pro svou jemnou anýzovou chuť se listy užívají do salátů, omáček a k rybám, semena mají chuť výraznější a ochucují se jimi polévky a pečivo
Vavřín vznešený (bobkový list)
– listy se používají do paštik, marinád na grilované ryby a maso, do polévek a dušených mas.
