V posledním roce Česká republika zaznamenala historicky nejnižší počet narozených dětí za uplynulé dvě dekády, což vyvolává otázky o budoucí demografické struktuře země. Přestože se po pandemii COVID-19 očekával nárůst porodnosti, realita ukázala opak. S počtem pouhých 92 tisíc novorozenců v minulém roce se Česká republika potýká s poklesem o 9 % ve srovnání s předchozím rokem, což naznačuje jednu z největších populačních krizí v její historii. Tento jev je důsledkem kombinace faktorů, včetně poklesu ochoty založit rodinu, dopadů postpandemické éry a negativního vlivu životního stylu.
Podle globálních studií se předpokládá, že do konce století klesne plodnost v 93 % zemí pod úroveň nutnou pro udržení stabilní populace. Příčinami jsou expozice chemikáliím, nezdravý životní styl, včetně kouření a obezity, a preference kariéry nad rodinným životem. Současně s tím, jak se věk matek zvyšuje, roste i poptávka po léčbě neplodnosti.
Neplodnost: Stále častější problém pro páry
V Česku se potýká s neplodností až čtvrtina párů, přičemž optimální věk pro početí se pohybuje u mužů do 40 let, ideálně do 30, a u žen mezi 23. a 25. rokem. MUDr. Milada Brandejská z kliniky Europe IVF zdůrazňuje význam péče o reprodukční zdraví a informuje, že až 95 % párů trpících neplodností může být léčeno, přičemž Česká republika se řadí na špičku v oblasti asistované reprodukce.
Růst počtu dětí narozených díky asistované reprodukci
V současnosti se v Česku 5 % dětí narodí pomocí umělého oplodnění, což představuje významný nárůst oproti minulým dekádám. S rostoucí popularitou těchto metod se očekává, že v příštích dvaceti letech by mohla tato čísla ještě vzrůst. Zdravotní pojišťovny v Česku věnují na podporu umělého oplodnění stále větší finanční prostředky, což odráží rostoucí poptávku po těchto službách.
Překážky na cestě k mateřství
Pokles porodnosti je ovlivněn řadou faktorů, od ekonomické nejistoty po složitější hledání vhodného partnera. MUDr. Brandejská upozorňuje, že odkládání mateřství není vždy volbou z lehkomyslnosti, ale výsledkem proměněných společenských okolností a životních priorit. Zajímavým aspektem je, že více než polovina případů neplodnosti je spojena s muži, avšak otázka spermiogramu zůstává pro mnohé tabu, přestože včasné vyšetření může zásadně ovlivnit možnosti léčby.
Tento přehled ukazuje, že Česká republika, stejně jako mnoho jiných zemí, čelí komplexním demografickým výzvám, které vyžadují multidisciplinární přístup, zahrnující lepší informovanost o reprodukčním zdraví, podporu rodin a přístup k moderním reprodukčním technologiím.
