Jednorázové příspěvky v krizích Češi zvládají skvěle, s pravidelným dárcovstvím je to ale horší. Neziskové organizace se proto vydávají do ulic a hledají nové podporovatele přímo mezi lidmi.
Pomáháme hlavně při krizích, pravidelné dary ale chybí
Více než polovina Čechů přispívá alespoň občas na dobročinné účely, ale jen malá část to dělá pravidelně. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro organizaci CARE a komunikační agenturu Konektor, který byl proveden mezi 600 obyvateli velkých měst starších 30 let. Ukázalo se, že Češi jsou sice ochotní pomoci, když přijde nečekaná tragédie, ale oproti zbytku Evropy zaostáváme v dlouhodobé podpoře konkrétních neziskových organizací.
Zatímco západní země jsou zvyklé podporovat oblíbenou organizaci každý měsíc, u nás takto činí pouze 8 % dotázaných. Přitom právě pravidelné dary jsou pro neziskový sektor klíčové – dávají organizacím jistotu a umožňují jim plánovat pomoc na delší období.
Neziskovky míří mezi lidi – do ulic
Aby se tento stav změnil, rozhodly se české neziskové organizace vydat do veřejného prostoru. Vzorem jim byly zahraniční organizace, které takto získávají podstatnou část svých příjmů. Jak říká Vlastimil Nigrin ze Zdravotního Klauna: „V některých evropských zemích, ale třeba i v Pobaltí nebo Chorvatsku, tvoří osobní kontakt s dárci i víc než polovinu všech příspěvků.“
Cílem není vybrat co nejvíce peněz během jedné akce, ale oslovit lidi a vysvětlit jim, proč má smysl přispívat pravidelně. Ambasadoři jednotlivých organizací tak budou lidem v ulicích například u zastávek MHD nabízet možnost stát se dlouhodobými dárci.
Proč je pravidelné dárcovství tak důležité?
Jak vysvětluje Miroslav Svatoš z organizace UNICEF, i drobné měsíční částky dokážou velké věci: „Díky stabilní podpoře můžeme zajistit dlouhodobé programy pro děti, stavbu studní nebo poskytnout okamžitou pomoc při katastrofách či v konfliktních oblastech. Pravidelní dárci nám pomáhají zachraňovat dětské životy.“
Z těchto příspěvků často vznikají krizové fondy, které lze v případě nouze využít okamžitě. Katarína Král z CARE Česko uvádí příklad: „Když přišly loňské povodně na severní Moravě, díky mezinárodní síti CARE jsme měli okamžitě k dispozici finance od našich partnerů z Německa a USA. Díky tomu jsme mohli opravit šest škol a školek v Jeseníkách dřív, než by to umožnila klasická veřejná sbírka.“
CARE se dlouhodobě zaměřuje na pomoc v krizových oblastech i na projekty rozvoje, přičemž důraz klade na rovnost žen a dívek. Podporu tak využívá například na Ukrajině, v Sýrii nebo Etiopii.
Jak poznat, že je oslovení seriózní?
Přímé oslovování lidí v ulicích ale může u některých vyvolat pochybnosti. Proto organizace připravily jednoduchý návod, jak si ověřit důvěryhodnost ambasadora. Každý z nich musí mít oficiální průkaz s informacemi o organizaci, IČO, telefonním číslem a odkazem na web. Zároveň je zakázáno používat šokující nebo citově vydírající metody.
Pokud se s organizací setkáváte poprvé, je dobré si ji nejprve ověřit. Mrkněte na její internetové stránky – měly by být přehledné, obsahovat výroční zprávy, informace o projektech a historii. Pomůže také zadat její název do vyhledávače a zjistit, jestli se o ní píše v důvěryhodných médiích. Každá registrovaná neziskovka by měla být snadno dohledatelná i v obchodním rejstříku.
I malý, ale pravidelný dar může měnit životy
Pokud se vám filozofie dané organizace líbí, nic nebrání tomu, abyste se rovnou na místě s ambasadorem domluvili na výši svého pravidelného příspěvku. „Když chceme zaručit dětem v nemocnicích pravidelná setkání s klaunem, potřebujeme jistotu stabilních příjmů,“ vysvětluje Vlastimil Nigrin ze Zdravotního Klauna.
Přidává i optimistický pohled do budoucna: „Věříme, že česká společnost dospěla do stádia, kdy se pravidelná pomoc stane součástí rodinných rozpočtů stejně jako v jiných částech Evropy. A i když to bude třeba jen sto korun měsíčně, pro nás je důležité, že podpora bude stálá a spolehlivá.“
