Každodenní situace, jako je vstávání, pracovní stres nebo radost z úspěchu, vyvolávají v těle produkci dvou důležitých látek – kortizolu a dopaminu. Ačkoliv jsou jejich funkce rozdílné, obě sehrávají zásadní roli v našem fyzickém i psychickém zdraví. Kortizol nám pomáhá zvládat stres a zajišťuje rychlou reakci těla, zatímco dopamin je zdrojem radosti, motivace a pocitu uspokojení. Jak ale fungují v těle a co se děje, když se jejich hladiny dostanou do nerovnováhy?
Kortizol a dopamin: rozdílné role, společný vliv
Kortizol a dopamin jsou chemické sloučeniny, které tělo vytváří v reakci na vnější i vnitřní podněty. Zatímco kortizol je steroidní hormon vznikající v kůře nadledvin a jeho produkci řídí tzv. hypotalamo-hypofyzární osa, dopamin je neurotransmiter syntetizovaný v mozku z aminokyseliny tyrosinu. Je však možné, že se tvoří i v jiných tkáních.
Podle genetičky a biochemičky Ing. et Ing. Barbory Procházkové, Ph.D., která se věnuje výzkumu v oblasti genetických testů a mikrobiomu, má kortizol na starosti především metabolismus, imunitní reakce a zvládání stresu. Dopamin naproti tomu hraje roli v řízení pohybových funkcí, motivaci a systému odměn.
Kortizol se přirozeně vyplavuje hlavně v ranních hodinách, kdy je třeba tělo probudit a nastartovat. Vysoká hladina tohoto hormonu v ranních hodinách je normální a souvisí s biologickými rytmy. V případě stresové zátěže pak kortizol působí jako obranný mechanismus – připravuje tělo na výkon, mobilizuje energii a zvyšuje bdělost.
Dopamin se aktivuje při očekávání pozitivního výsledku, pocitu uspokojení či během příjemných činností. V mozku se uvolňuje v aických drahách, které ovlivňují pohyb, emoce a odměňování. Při dostatku dopaminu se člověk cítí motivovaný, radostný a mentálně aktivní.
Když dojde k rozladění systému
Správné fungování těchto látek je pro tělo zásadní, nicméně pokud dojde k jejich dlouhodobé nerovnováze, mohou se objevit vážné zdravotní potíže. U kortizolu může být zvýšená hladina způsobena například nevhodným životním stylem, častým stresem nebo genetickými predispozicemi. Lidé s citlivější tzv. HPA osou (hypotalamo-hypofyzární-nadledvinová osa), známou také jako „stresová osa“, reagují na stres mnohem rychleji a intenzivněji.
Vysoká hladina kortizolu dlouhodobě zatěžuje organismus. Může vést k chronickému stresu, oslabené imunitě, poruchám spánku a v krajních případech k rozvoji Cushingova syndromu, který se projevuje například nadváhou v oblasti břicha, vysokým tlakem a ztrátou svalové hmoty.
Na druhé straně ani příliš dopaminu není ideální. Nadměrné množství této látky v určitých částech mozku může vést k impulzivnímu chování, ztrátě kontroly nad emocemi a v extrémních případech přispět ke vzniku psychických onemocnění, jako je schizofrenie.
I nízké hladiny mohou škodit
Problémem však nejsou jen příliš vysoké hladiny, ale i jejich opak. Nízký kortizol sice znamená menší stresovou odezvu, avšak zároveň může vést ke ztrátě energie, únavě a poklesu výkonnosti. V extrémních případech může dojít k rozvoji Addisonovy choroby – onemocnění, které se mimo jiné projevuje slabostí, hubnutím a nízkým krevním tlakem.
Nízká hladina dopaminu se zase může projevit neschopností prožívat radost, apatií a celkovým poklesem motivace. Tyto stavy mohou souviset s rozvojem deprese, i když samotný nedostatek dopaminu není jedinou příčinou. V pohybových centrech mozku může jeho nedostatek vést k neurodegenerativnímu onemocnění – Parkinsonově chorobě.
Vyváženost jako základ zdraví
Je zřejmé, že jak kortizol, tak dopamin jsou pro zdraví člověka nenahraditelné. Nelze říct, že jeden z nich je „lepší“ nebo důležitější než druhý. Každý z nich má svou roli, kterou v organismu sehrává.
Kortizol pomáhá zvládnout náročné situace, mobilizuje energii a podporuje pohotovost organismu. Dopamin zase podporuje psychickou výkonnost, soustředění a motivaci, přináší pocit uspokojení z dosažených cílů. Společně se podílejí na tom, jak zvládáme každodenní výzvy, jak reagujeme na okolní svět a jak se cítíme.
Obě látky jsou také navzájem provázané – stres, který vyvolá zvýšení hladiny kortizolu, může ovlivnit dopaminové dráhy v mozku. Naopak dostatek dopaminu může pozitivně působit na naši schopnost zvládat stres. Tělo si tak udržuje rovnováhu díky komplexní síti biologických mechanismů, které je potřeba udržovat v kondici.
