Bezdůvodný záchvat obřího strachu, který nechce jen tak z mysli odejít? S panickými úzkostmi se podle odborníků setkala asi třetina populace. Bohužel až 10 % lidí jimi trpí dlouhodobě a omezuje je na běžném životě. Neblahý trend započatý světem online a sociálními médii navíc zesiluje vlivem pandemie koronaviru a z toho plynoucích obtíží, které ohrožují duševní zdraví. Týkají se úzkosti také vás? Jakým způsobem lze tyto psychické poruchy řešit?
Když strach není pro obranu
Emoce strachu vzniká jako reakce na hrozící nebezpečí, pomáhá přežít ve válečných konfliktech i při živelných katastrofách. Je však strach, který nemá daný jasnou příčinu a doslova ochromuje běžné každodenní činnosti. Úzkostná porucha ovládá život jedince natolik, že časem přestává být schopen běžného života. Často se uzavírá do své dobrovolné izolace, aby se nedostával do situací, které mu nejsou příjemné nebo způsobují trauma. Tudy však cesta rozhodně nevede, je vhodnější navštívit odborníka.
Samoléčba nefunguje
Bušení srdce, dušnost, pocení, zažívací obtíže nebo poruchy spánku, to jsou jen některé doprovodné jevy nebezpečných duševních stavů. Ve chvílích, kdy úzkost pohlcuje dotyčného do té míry, že trpí také chronickými obtížemi a sníženou imunitou bez fyziologické příčiny, není čas na samoléčbu nebo léčení skrze rady na internetu. Naopak čím dříve dotyčný vyhledá psychoterapeutickou pomoc, tím bude léčba rychlejší a efektivnější.
Tři pilíře pro úspěšnou léčbu
Naopak neléčené úzkostné poruchy vedou dotyčného hlouběji do propasti, řešením není ani sklenka alkoholu, která přináší úlevu v daném okamžiku, aby další den je stav ještě horší. Jedinou možností úzkostných poruch je léčba založená na třech pilířích. Prvním pilířem je kognitivně-behaviorální terapie, kterou lze zčásti absolvovat online. Druhým pilířem je nácvik dechových a svalových strategií. V nejtěžších případech se využívá ještě třetího pilíře, jímž je šetrná farmakoterapie.
